Lekársky obzor

najstarší lekársky odborný časopis na Slovensku - V každom čísle získajte 2 kredity

  • Zväčšiť veľkosť písma
  • Predvolená veľkosť písma
  • Zmenšiť veľkosť písma
Home Lekársky obzor 2010 Lekársky obzor 3/2010 Mediální obraz uživatele návykových látek a jeho sociálně-psychologický rozměr

Mediální obraz uživatele návykových látek a jeho sociálně-psychologický rozměr

E-mail Tlačiť PDF

Souhrn

Východisko: Analýza obsahu mediálních sdělení, jako nedílná součást analýzy diskurzu, slouží mj. k odhalení dominantních příběhů, které utvářejí názor společnosti na drogovou politiku a užívání návykových látek, ovlivňují podobu drogové politiky a pomáhají nám lépe pochopit způsob jejího utváření.

Cíle: Zjistit, jaký je mediální obraz uživatele návykových látek. Poukázat na dominující mediální příběhy a narativní konstruk­ce sociální reality, které nekorespondují s objektivními riziky jejich užívání.

Metody: Zvolili jsme metodu kvantitativní obsahové analýzy mediálních sdělení, která nám umožnila systematicky zkoumat značné množství mediálních obsahů. Pro potřebu statistické analýzy bylo nutno tyto obsahy zakódovat v rámci soustavy operacionalizovaných proměnných. Pro tento účel jsme použili původní Manuál pro kódování mediálních zpráv, jehož vývoj a ověření byly hlavními úkoly realizovaného projektu. Obecně je tento přístup založen na principu kvantifikace kvalitativních dat metodou škálování. Zjišťována byla přitom frekvence výskytu sledovaných relevantních proměnných a vzájemné vztahy mezi nimi.

Soubor: Celkem bylo do databáze v roce 2007 zakódováno v českých médiích 8 691 článků týkajících se drogové problematiky (5 317 tisk, 1 910 tiskové agentury, 1 021 tele­vize a 443 rádio).

Výsledky: Média spojují užívání drog s trestnou činností ve větší míře než s léčbou a prevencí. Tento rozdíl je způsoben převážně primární drogovou kriminalitou. V mediálních sděleních o drogách převažují články tematicky zaměřené na opatření omezující nabídku oproti poptávce. Média častěji hovoří o drogách ilegálních než o legálních.

Závěry: Média se podílejí na vytváření společenského kon­textu opatření regulujících užívání návykových látek. Způsob, jakým media prezentují skutečnost, má vliv na postoje, zna­losti a chování veřejnosti. Mediální obraz drog je prezentován negativním způsobem, což vede k stigmatizaci samotné psychiatrie a lidí s duševním onemocněním a závislostí obecně.

Klíčová slova: adiktologie – média – uživatel návykové látky – sociální psychologie – stigmatizace.

Grantová podpora: GAČR č. 406/07/0541

Summary

Background: Analysis of the content of media messages, as an integral part of discourse analysis, is also used to identify predominant stories which shape public opinion about drug policy and substance use, influence the drug policy, and help us in gaining a better understanding of the process of its development.

Aims: To find out about the media portrayal of addictive substances user. To point out stories and narrative construc­tions of social reality which predominate in media coverage but do not correspond to the objective risks of their use.

Methods: Quantitative content analysis of media messages was selected as a method which made it possible to carry out systematic research into a great deal of media coverage. In order to conduct statistical analysis, it was necessary to

encode the relevant messages using a system of operationa­lised variables. The original Manual for Coding of Media Messages, the development and testing of which were the main tasks of the project under implementation, was used for this purpose. This approach is generally based on the principle of the quantification of qualitative data using the scaling method. The rate of occurrence of the relevant variables under observation and their mutual relationships were looked for.

Sample: A total of 8,691 items presented by the Czech media in relation to the drug issue (including 5,317 printed articles, 1,910 messages provided by news agencies, and 1,021 and 443 items of television and radio coverage respectively) were encoded into the database in 2007.

Results: Media linking addictive substances with crime more often than the treatment and prevention. This difference mainly results from primary drug-related crime. The media coverage of cannabis mostly features news items whose subject matter involves measures aimed at the reduction of supply, rather than demand. Media talk more about illegal drugs than legal additive substances.

Conclusions: The media are involved in the constitution of the social context of measures intended to control the use of addictive substances. The way how the reality is presented in the media, have impact on attitudes, knowledge and behavior of the public. The medial portrayal of drugs is presented in negative way, which leads to the stigmatization of the psychiatry itself and people with mental disorder and

addic­tion in general.

Keywords: addictology, additive substances user, media, stigmatization, social psychology.

Grant: GAČR č. 406/07/0541

 

 

Úvod

Specifický typ sociální komunikace, na jejíž realizaci se média podílejí, představuje stále významnější podobu politického, ekonomického i kulturního života současné společnosti (16). Proto i způsob, jakým jsou prezentována témata lékařské psychologie a závislostí, zásadně ovliv­ňuje formování sociální reprezentace této problematiky ve společnosti. Charakter této médii vytvářené sociální reprezentace má pak nezanedbatelný vliv na postoje a názory veřejnosti (14). Podle některých studií (27) má mediální prezentace určitých témat větší dopad na posto­je lidí než jejich osobní zkušenost. Tyto okolnosti vedly k tomu, že si odborníci po celém světě začali klást otázku, jaký je obraz drogové problematiky v mediích, jaký má tento mediální obraz společenský dopad a jakým způsobem ovlivňuje samotné uživatele a jejich léčbu.

Sociálně psychologická rovina mediálního obrazu

Hlavními teoriemi vysvětlujícími vliv mediálních sdělení na psychiku jedince patří především teorie sociálního učení A. Bandury, teorie sociální konstrukce reality (16) a dále kultivační teorie (5, 11). Struktura jazyka propůjčuje zdánlivou logiku našemu vnímání a popisům sociálního světa. Byli jsme socializováni tak, abychom zaměňovali „logické“ se „skutečným“ (9). Mnozí autoři (1, 12, 24) popisují, jak myšlenky, reprezentace a názory získávají ve společnosti psychologické postavení reality. Postmoderní sémiotika (7) a narativní psychologie (20, 31) stále častěji hovoří o analogii s příběhem nebo tex­tem, který si účastníci rozpravy čtou jako svého průvodce realitou (5, 9). Právě takovým průvodcem světem drog se stávají pro širokou veřejnost mediální sdělení (23).

Metafora sociální konstrukce nás upozorňuje, že se sociální realita vytvářela v rámci interakcí s ostatními lidmi a institucemi. Měli bychom se tudíž zaměřovat na to, jaký má sociální realita vliv na důležitá drogová témata a adik­tologickou problematiku. Právě takovým průvodcem světem drog se stávají pro širokou veřejnost mediální sdělení týkající se této problematiky. Psychologická rea­lita, která nás obklopuje, je každým okamžikem vytvářena v jazyce, který používáme. Při životě ji udržují především mediální příběhy, které žijeme a vyprávíme, čímž je legitimizujeme a předáváme dál (23).

Vhodným teoreticko-metodologickým východiskem k uchopení mediálního obrazu adiktologické proble­ma­tiky se z hlediska sociální psychologie jeví také koncept sociálních reprezentací (24). Sociální reprezentace jsou souborem organizovaných a strukturovaných poznatků na úrovni základního společenského systému. Činí pro nás realitu srozumitelnou, bezpečnou a dávají nám možnost snadněji se v ní orientovat a sdílet ji s ostatními. Je třeba se proto soustředit na to, jak významy zprostředkovávany nám médii formují náš svět, názory a kritický pohled na realitu. Svět je tam venku, ale jeho popis, podle kterého v tomto světě jednáme, nikoli.

Obraz uživatele návykových látek v médiích

Identifikace nepřesných a zkreslených mediálních sdělení (2) a neoprávněné stigmatizace určitých oblastí drogové problematiky. Nepravdivé a negativní stereotypy o závislých uživatelích vedou ke zvýšení nepřiměřených obav ve společnosti, což se následně promítne do nižší podpory léčby a prevence. Existuje souvislost mezi negativním mediálním zobrazením uživatelů návykových látek a sociální politikou. Média často nesprávně zobra­zují uživatele jako zločince nebo „feťáky“, spíše než jako např. běžnou experimentující populaci nebo lidi se zdravotním problémem. Použití nesprávné terminologie a nepřesné označení účelu léčby může vést k chybné interpretaci její důležitosti a často od ní odrazuje vážně závislé uživatele drog (23).

Časná intervence klade velký důraz na práci s jed­notlivcem v začátku jeho užívání nebo v prvních fázích jeho kontaktu s odbornými službami. Primární snahou je tedy nabídnout uživateli pomoc co nejdříve (17). G. de Leon (6) vidí motivaci k léčbě jako součást komplexu „essential treatment-related perceptions“, do kterého spadá vnitřní motivace, vlastní připravenost k léčbě

a vnější okolnosti, které vyvíjejí na uživatele sociální tlak pro vstup do léčby. Všechny tyto složky jsou značně negativně ovlivněny diskurzem, který média vytvářejí. Panuje obecná shoda v tom, že stigmatizace uživatelů návykových látek a nepochopení smyslu a účelu sekun­dární prevence jsou hlavními problémy, které ovlivňují všechny aspekty časné harm reduction, protidrogové léčby a následných resocializačních tendencí.

Rámec a cíle studie

a) Cíl výzkumu

Tento článek je součástí výzkumného projektu Centra adiktologie Psychiatrické kliniky a 1. LF UK v Praze a klade si za cíl zmapovat mediální sdělení týkající se uživatelské scény a způsob, jakým o ní média referují. Naším záměrem bylo navázat na studentský projekt katedry psychologie FF UP v Olomouci, v rámci kterého byly provedeny 4 dílčí projekty obsahové analýzy založe­né na procesu kvantifikace kvalitativních dat prostřed­nictvím metody škálování. Tyto dílčí projekty se zaměřily na analýzu zpráv týkajících se užívání konopných drog (28), alkoholu (18), stimulancií, opioidů (13) a tabáku (4).

b) Výzkumný problém

Cílem výzkumu je provést kvantitativní obsahovou analýzu mediálních sdělení a zjistit, jaký je obraz uživatele návykových látek, který je nám médii předkládán. Dále považujeme za důležité poukázat na dominující mediální příběhy a narativní konstrukce užívání návykových látek, které dle našeho názoru nekorespondují s objektivními riziky. Nepřesný mediální obraz stigmatizuje uživatele a jejich sociální okolí a může mít značný psychologický vliv na veřejnost, která následně nedoceňuje například důležitost léčby a prevence užívání návykových látek.

c) Stanovení hypotéz

1.    V mediálních sděleních o uživatelích návykových látek budou převažovat články tematicky zaměřené na opatření omezující nabídku oproti poptávce.
2.    Mediální sdělení o uživatelích návykových látek budou významově spojovány s primární a sekundár­ní drogovou trestnou činností častěji než s nemocí.
3.    V mediálních sděleních o uživatelích návykových látek bude informováno ve větší míře o látkách ilegálních oproti legálním návykovým látkám.
4.    Mediální sdělení o uživatelích návykových látek budou negativněji psát o mladistvých uživatelích než tomu bude u dospělé populace uživatelů.

Soubor a metody

a) Databáze

Do databáze byly zakódovány všechny zprávy týkající se drogové problematiky, které byly v roce 2007 v médiích zveřejněny. Celkem bylo tedy zakódováno 8 691 článků. Celkem 5 317 (61 %) článků bylo publiko­váno v tisku, 1 910 článků (22 %) zveřejnily tiskové agentury, 1 021 (11,7 %) televize a 443 (5 %) rádio. Data byla kódována podle manuálu kódování vytvořeného v předchozích studiích (4, 13, 18, 28) a revidovaného v rámci této výzkumné studie (21, 30). Bylo kódováno 25 znaků, od deskriptivních (datum zveřejnění zprávy, název média, strana) až po více kvalitativní proměnné (např. zaměření článku, charakteristika uživatelů, popis akutních účinků intoxikace, popis dlouhodobých účinků intoxi­kace).

b) Kvantitativně-kvalitativní práce s daty

Vzhledem k povaze námi prováděné studie mediálního diskurzu návykových látek jsme zvolili metodu obsahové analýzy mediálních sdělení. Provádět obsaho­vou analýzu mediálních sdělení znamená odpovídat na otázku, jaká je povaha informací předkládaných příjemci médii (28). Tato metoda, která se pohybuje na hranici kvalitativní a kvantitativní metodologie, nám umožňuje systematicky zkoumat značné množství obsahů, je strukturovaná a snadno ověřitelná (15). Podstatou zkoumání obsahů mediálních sdělení je jejich kvalitativní kategorizace podle výskytu přesně vydefinovaných

znaků. Abychom mohli kvalitativní znaky adekvátně kvantifikovat pro potřebu statistické analýzy, bylo nutno jejich obsah zakódovat v rámci soustavy operacio­nalizovaných proměnných (30). Dobře provedený výběr a kvantifikace znaků pak může odhalit, v jaké míře se různé obsahy vyskytují a jak spolu koreluje jejich vzájem­ný výskyt. Stanovení proměnných se tak stává klíčovým momentem obsahové analýzy. Vyhodnocení a zpracování dat jsme provedli za pomoci statistického softwaru SPSS. Zjišťována byla přitom frekvence výskytu sledovaných relevantních proměnných a vzájemné vztahy mezi nimi.

Analýza a interpretace dat

Statistická analýza potvrdila první hypotézu, že budou v mediálních sděleních o uživatelích návykových látek převažovat články tematicky zaměřené na opatření omezující nabídku (represivní opatření) oproti opatřením omezujícím poptávku (opatření preventivní). Z celkového počtu n = 2021 článků spadá 1761 (87,1 %) svým zaměřením do kategorie „policie“, zatímco na primární prevenci se zaměřuje pouze 260 (12,9 %) sdělení, což je statisticky významný rozdíl (p = 0,01; Pearson

Chi-Square). Proměnná „zaměření článku“ informuje o námětu příspěvku. Indikátorem v procesu škálování byl popis či komentář určité oblasti drogové problematiky. Pokud se v článku objevují postoje nebo činnost policie směřující proti nelegálnímu nakládání s drogou (policejní akce, razie, kontroly dodržování zákona), byla signována kategorie „policie“. Článek zařazený v procesu škálování do kategorie „primární prevence“ obsahuje informace o aktivitách, programech zaměřených na skupinu osob, které buď neužívají, ale jsou užíváním ohroženy, případně s užíváním návykové látky pouze experimentují (30).

Byla potvrzena druhá hypotéza, která postuluje, že média budou uživatele návykových látek spojovat s „trestnou činností“ ve větší míře než s kategorií „nemoc“. Z celkového počtu n = 1546 článků bylo o těchto dvou kategoriích ve spojitosti s uživateli celých 1246 (80,6 %) věnováno tématu trestné činnosti, zatímco o kategorii „nemoc“ píší média jen v 300 případech. Jedná se o statisticky významný rozdíl (p = 0,01; Pearson Chi-Square). Proměnnou „trestná činnost“ byl v procesu kvantifikace dat signován pouze článek označující trestný čin, který byl spáchán v souvislosti s drogou. Musí být proto uvedeno, že jde o trestný čin, ať už tímto samotným termínem nebo jiným slovním spojením. Popsáno je tedy jednání, které je buď přímo označeno jako trestný čin/trestná činnost/delikt/prohřešek proti zákonu a pod., nebo je zmíněn kontext trestního řízení. To znamená, že v popisovaných skutečnostech figuruje policie nebo jiný orgán činný v trestním řízení (22, 30).

Ze statistické analýzy jasně vyplývá (významnost p = 0,01; Pearson Chi-Square), že v mediálních sděleních o uživatelích návykových látek je referováno častěji o látkách ilegálních než o legálních návykových látkách. Z celkového počtu n = 6934 sdělení o návykových látkách jich 3802 (54,9 %) návykovou látku nerozlišuje, 633 (9,1 %) sdělení hovoří o látkách legálních (5,5 % alkohol, 1,9 % tabák, 1,7 ostatní) a 2499 (36,0 %) článků o látkách ilegálních (15,9 % stimulancia, 11,1 % konopné drogy, 7,1 % opiáty, 1,9 % ostatní). Byla tedy potvrzena třetí hypotéza. Proměnná „kategorie látek“ určuje, jaký typ látek se vyskytuje v příspěvku. Indikátorem v procesu škálování byly konkrétní názvy látek nebo skupin látek a jejich slangová označení (30) (graf 1)

Čtvrtá hypotéza potvrzena nebyla. Byl sice nalezen statisticky významný rozdíl (p = 0,05) v mediálním hodnocení populací mladistvých a dospělých uživatelů, ale v opačném směru. Negativně bylo hodnoceno 403 z 770 článků u dospělé populace uživatelů a 100 z 185 článků o mladistvích uživatelích. Užívání mladistvími bylo tedy hodnoceno negativněji než užívání u dospělé populace. Tato statistická analýza však dále prokázala (p = 0,01; Pearson Chi-Square), že v médiích u obou populací významně převažují články s negativní konotací.

Diskuse

Námi zvolená metoda obsahové analýzy mediálních sdělení, kterou jsme použili ke studii a hlubšímu pronik­nutí do mediálního obrazu uživatele návykových látek, se pohybuje na hranici kvalitativní a kvantitativní metodo­logie. Tato studie se tak může považovat za metodolo­gické přemostění mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem, mezi nimiž se ostrá hranice často stírá a v mnoha případech se stává především jen didaktickou pomůckou. V mnoha konkrétních aplikacích často přestává mít smysl toto rozlišení vůbec používat (21). Je proto účelné chápat je jako dva kooperující přístupy využívající různé metody.

Okruh mediálních sdělení tematicky se zaměřující na potlačování nabídky dominoval svou četností nad tématy vztahujícími se k okruhu mediálních sdělení, která se zaměřují na eliminaci poptávky (3, 28). Represivní opatření policie jsou tedy více medializovaná než tematický okruh primárně preventivních opatření, léčby, následné péče a harm reduction. Média tedy vytváří mylný dojem o užívání návykových látek jako primárně kriminogenním činiteli, který společnost výrazně ohro­žuje. Tento výrazný nepoměr je možné vysvětlit tím, že Policie ČR navázala po roce 1989 na předchozí spolu­práci s médii. Státní, nestátní a neziskové organizace v oblasti drogové problematiky a prevence vznikaly v nových zemích EU až v průběhu 90. let a jako informač­ní zdroj začaly médiím sloužit až postupem času (3). Ze zdrojů, které nejsou přímo spojeny s médii, komunikují výše uvedené významy nejčastěji policisté a soudci. V mediálních sděleních o trestné činnosti informují vý­razně více než pomáhající pracovníci zapojení v léčeb­ných a preventivních programech, kteří o kriminalitě v souvislosti s trestnou drogovou problematikou a proti­drogovou politikou tak často nehovoří (28).

Systém intervencí by měl vést především k posílení specifické preventivní činnosti užívání návykových látek (25) a terapeutického působení na psychické fenomény sním spojené (10).Velice podobnou situaci, kterou média nastolují v oblasti prevence, léčby a užívání návykových látek, je možno pozorovat i u problematiky duševních onemocnění a obecně v celé mediální šíři psychiatrických témat. Velké množství studií poukazuje na skutečnost, že zobrazení duševních poruch je v tisku problematické, negativní a zcela nedopovídá realitě (19, 29). Osoby s duševní poruchou jsou v médiích nejčastěji zobrazo­vány v souvislosti s jejich agresivním jednáním vůči ostatním i vůči sobě samým (26). Články s tématem schizofrenie a poruch způsobených užíváním návykových látek velmi často popisují zároveň nějakou kriminální aktivitu (8). Stigmatizační potenciál článku ovšem nesouvisí pouze se zobrazováním osob s duševní poruchou a agrese. Podle E. M. Sieffa (29) jsou osoby s duševní poruchou v tisku často zobrazováni jako lidé naprosto neschopní vést normální život. Tato skutečnost má v kombinaci s převážně negativním obrazem osob s duševní poruchou vliv na generalizaci negativního chování na všechny duševní poruchy a ovlivňuje názory veřejnosti na léčbu a komunitní péči o závislé a duševně nemocné lidi.

Závěr

Obraz uživatele návykových látek, který je nám médii předkládán, nekoresponduje s objektivními riziky. Média se často uchylují k bulvarizaci. V mediálních sděleních je referováno častěji o mediálně zajímavějších ilegálních látkách než o legálních návykových látkách, které však představují srovnatelné zdravotní riziko. Média referuji o uživatelích návykových látek ve spojitosti s trestnou činností a ohrožením společnosti častěji než s nemocí a závislostí. V mediálních sděleních o uživatelích návykových látek výrazně převažují články tematicky zaměřené na represivní opatření oproti opatřením preventivním a léčebným. Tato stigmatizace uživatelů ná­vykových látek a nepochopení smyslu a účelu sekundární prevence jsou hlavními problémy, které ovlivňují všechny aspekty časné harm reduction, protidrogové léčby a ná­sledných resocializačních tendencí. Užívání mladistvími bylo hodnoceno negativněji než užívání u dospělé populace. Ze statistické analýzy dále jasně vyplynulo, že v médiích u obou populací významně převažují články s negativní konotací. Nepřesné mediální zobrazení uživatele a jejich sociální okolí stigmatizuje a má značný psychologický vliv na veřejnost, která zpětně ovlivňuje podobu protidrogové politiky.

The media portrayal of additive substances user  and its social psychological perspective

Petr NOVÁK, Michal MIOVSKÝ, Lenka ŠŤASTNÁ
(Z Centra adiktologie Psychiatrické kliniky, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vedoucí doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.)

Posledná úprava Sobota, 26 Jún 2010 20:30  

Reklamný prúžok
Reklamný prúžok
Reklamný prúžok

Partneri

Reklamný prúžok